
Co by měl splňovat správný hmoždíř?
Hmoždíř najdete v kuchyních i těch největších profesionálů. Není se čemu divit – jelikož musíte na zpracování bylinek a koření vynaložit vlastní energii, nemůžete vyvinout takovou sílu a rychlost, jako elektrický mlýnek na koření. Díky tomuto pomalému zpracování si koření zachová svou chuť i aroma. Jak ale vybrat ten správný? Při výběru hmoždíře platí základní pravidlo: čím tvrdší a robustnější hmoždíř je, tím je bytelnější a lepší. Není proto divu, že většina lidí sahá po hmoždíři z kamene.
Opomenout byste neměli ani tlouk, který by vám měl správně sedět do ruky, abyste s ním mohli pohodlně zacházet a drcení bylin vás zbytečně nenamáhalo. A jak velký hmoždíř zvolit? Pro běžné užití je vhodné zvolit hmoždíř o velikosti kolem 17 cm – můžete v něm zpracovat i větší množství bylin, zároveň je ale dostatečně skladný a dobře se s ním pracuje.
Jaký zvolit materiál?
Jak již bylo zmíněno, za nejvhodnější materiál pro výrobu hmoždířů je považovaná kamenina, konkrétně žula, mramor či granit. Má to několik důvodů – kámen nijak neovlivní výslednou chuť a aroma nadrcené směsi, koření a bylinky si navíc v sobě uchovají šťávu a esenciální oleje, které se nevpijí do kamene (na rozdíl např. od hmoždířů ze dřeva). Další předností kamene je jeho tvrdost, pevnost a odolnost – kámen vydrží po staletí, nijak se neobrušuje a jeho vlastnosti zůstávají neměnné i po dlouhých desetiletích.
Kromě těchto nesporných vlastností je kamenný hmoždíř navíc velmi stylový doplněk, který podtrhne vzhled každé kuchyně a povýší vaše kulinářské umění na zcela novou úroveň.
Alternativou ke kamenným hmoždířům jsou hmoždíře z porcelánu. Jeho velkou předností je to, že podobně jako kámen nenasává pachy ani aroma drcených bylin a koření. Navíc se snadno myje a není porézní, proto se často používá i v lékárnictví. Nevýhodou je, že je tento materiál výrazně křehčí než kámen a zároveň má velmi hladký povrch, který může drcení koření ztížit.
Co v hmoždíři zpracovávat?
V hmoždíři můžete kromě bylinek a koření roztlouct také semena, bobule a další plody. Poradí si i s aromatickým česnekem. Hmoždíř je velmi oblíbený také na přípravu pesta a dalších dochucovacích směsí. Fantazii se zkrátka meze nekladou.
Suma sumárum, při výběru vhodného hmoždíře byste měli dbát především na to, aby byl tento nástroj dostatečně bytelný a odolný, abyste se nemuseli bát se do drcení opřít. Zároveň by vám měl tlouk dobře padnout do ruky a hmoždíř by měl být tak akorát velký, aby se vám s ním dobře pracovalo a zároveň se do něj vešlo dostatečné množství surovin.
Když pak do jídla přidáte vlastnoručně nadrcené směsi, bude mít výsledný pokrm o to lepší chuť – vždyť nic nedokáže pozvednout jídlo tak, jako vůně čerstvě namletých bylinek a koření.